Má tvorba od roku 2015 do současnosti
Bylo mi ctí spolupracovat s tak úžasnou partou muzikantů v Dalíkovo studiu. Tenkrát jsem byla poprvé svědkem toho, jak se aranžuje píseň tak, aby nezněla jak od táborových ohňů. Tak moc mě to bavilo, že jsem si to pak pouštěla pořád dokola. A to si sama sebe normálně fakt nepouštím :D.
Dodnes si pamatuju, jak jsem píseň psala. V noci, v pronajaté garsonce v Suchém Vrbném, bylo mi asi 21 a preludovala jsem k tomu na mandolínu. Ovšem natáčení klipu bylo ještě záživnější. No ano, bylo to samozřejmě právě proto, že jsem byla celou dobu nahá. Záměr pana režiséra. Ale mně to vůbec nevadilo :).
Se Sabíkem se skvěle pracovalo. Totiž v nahrávacím studiu Petra Szabadose v obci Medvedov. Sabík je prostě moc fajn a ještě k tomu luxusně hraje na dobro. Kolem Dunaje jsem tam ráno chodila běhat, pak jsme nahrávali a pak jsme pili víno a povídali si. Jediným hostem na albu je můj táta. Nazpíval tam se mnou duet Otec a dcera, který jsem napsala jako dvojče k písni Matka a dcera, to je zase píseň mojí maminky, kterou jsem s ní zpívala na její desce. Ale to je zase jiný příběh.
Vždycky říkám, že Salsa je jediná vtipná píseň, kterou jsem napsala. Pojali jsme tak i klip, ale párkrát jsem teda musela trénovat s úžasnými tanečníky - učiteli salsy, kteří také v klipu vystupují. Vždycky jsem si myslela, že jsem děsně talentovaná na tanec, ale s nimi jsem si připadala jako totální dřevo. Pořádně mi dali zabrat!
Miluji svoje rodné město České Budějovice. Už pár let žiji v Náchodě a faktu dlouho mi trvalo, než mi přirostl k srdci, protože Budějce jsou pro mě stále naprostá best offka. Ten klip je natočený mnou, na telefon. A byla to sranda točit se studenty z Bigy, kam jsem 8 let chodila a čest natáčet s fotbalovým, hokejovým a volejbalovým budějovickým týmem. Je super, že do toho šli!
Po kapsách je první píseň, kterou jsem napsala s Oldou. Brnkal mi na svém starém prodřeném gauči ten kytarový motiv pořád dokola, no musel, protože se mi to hrozně líbilo. A tak vzniklo Po kapsách, text přišel hned za melodií během jednoho večera.
Když se nám s Oldou narodila Anička, bylo to úplně nové. Pro mě jako pro novopečenou mámu velmi náročné období, které bylo protkáno novou, dosud nepoznanou bezpodmínečnou láskou. S Oldou jsme to všechno dali do téhle písně. A v klipu nám malá Anička taky zahrála.
Po hudbě je hlad… tak to celé začíná. Je to proto, že jsme s Oldou tenhle song napsali po tom, co bylo zakázáno se stýkat s přáteli, natož hrát koncerty, chodit na kulturu. Stýskalo se nám po tom všem. Ale aspoň jsme měli malou Aničku zrovna v té době, takže by nám stejně na takové kratochvíle moc času nezbývalo.
Můj první ploužák na klavír. Asi jsem k tomu musela dospět. K pomalým a romantickým písním. Ono mě to totiž dřív vůbec nebavilo, pomalé a zamilované písně. Přišlo mi to jako klišé. Ale třicet už mi bylo a to je taky klišé, tak proč ne.
Tenhle duet nám napsal Olda. Letí jen ten, kdo věří… tomu oba věříme. A věříme a myslíme tak, abychom mohli letět. Spolu. Klip se natáčel na Hvězdě a ve skalách kolem ní, takže to byl zároveň parádní výlet. :)